Rhodos

Město Rhodos

Město Rhodos

Město Rhodos, správní centrum stejnojmenného ostrova, leží na jeho nejsevernější špičce už od 5. století př.n.l. Ze tří stran je omýváno mořem a když je jasno (což je téměř neustále), můžete v dálce vidět siluetu pobřeží Malé Asie. Zásluhou několika přístavních zátok se Rhodos stal námořní metropolí pro celou východní část Egejského moře.

Jádro města tvoří historické centrum, které dodnes obklopují mohutné městské hradby v délce čtyř kilometrů. Uličky jsou vydláždeny oblázky, na malých náměstích stojí kostely, mešity, stavby z období vlády johanitů, turecké lázně a synagogu. Některé obydlené domy pamatují několik staletí, některé budovy byly upraveny na stylové hotely. Na taverny, kavárny a obchody se suvenýry, skrývající se ve spleti malých uliček, narazíte na téměř každém kroku.

Kolem historického jádra vznikla ve 20. století nový Rhodos. Stavby stojící mezi přístavem Mandraki a Akváriem, které vznikly v období vlády Italů, vytváří ještě dnes příjemnou středomořskou atmosféru. Zbytek nových čtvrtí tvoří směs nevzhledných hotelů, obytných, obchodních a správních budov.

Památky

Staré město

Město Rhodos

Celé historické jádro města Rhodos je obklopena téměř neporušenými středověkými hradbami v délce čtyř kilometrů. Když se ve 14. století ostrova zmocnili johanité, upravili nejprve jen staré městské hradby z byzantského období. V 15. století opevnění vydrželo obléhání Turků, ale dalšímu útoku by odolat nemusely. Proto johanité na Rhodos povolali tehdejší nejvýznamnější odborníky na stavbu opevnění. Staré hradby se zesílily, a když pak Turci v roce 1522 město znovu obléhali, byly hradby až 20 metrů vysoké a téměř 12 metrů silné.

Město Rhodos

Opevnění doplňovaly četné bašty, které vybíhaly do širokého dva a půl kilometru dlouhého obranného příkopu, který ale nebyl nikdy naplněn vodou. Rytířská čtvrť Collachio byla navíc chráněna ještě vlastními, nižšími hradbami. Zemské řádové provincie pak odpovídaly za obranu jednotlivých úseků hradeb. Němečtí johanité bránili úsek mezi Amboisovou branou a baštou Agios Georgios, italští johanité nesli odpovědnost za úsek mezi Italskou věží a Kateřinskou branou. Provensálští rytíři měli pak na starost část opevnění od Italské věže k baště Agios Georgios.

Přes hradby se do historického jádra dostanete skrz bránu Eleftherias neboli bránu Svobody. Brána byla do městských hradeb zabudována pro ulehčení dopravy teprve během italské vlády na ostrově. Nejmohutnější branou v opevnění je Amboisova brána pod palácem velmistrů. Tu dal v roce 1512 vystavět velmistr řádu d´Amboise. Na vnější straně brány je na kamenném reliéfu vyobrazení anděla s ernbem velmistra a johanitského řádu.

Rytířská ulice

Město Rhodos

Rytířská ulice neboli Odos Ipoton je hlavní osou rytířské čtvrti Starého města. Na této ulici stály takzvané hostince (Auberges) jednotlivých zemských johanitských provincií, nazývaných "jazyky". Řádoví rytíři se ve svých hostincích scházeli ke společnému stolování, audiencím i poradám. Je známo, že ale žili v jiných domech, ketré ale dosud nebyly identifikovány. Také jejich dnešní označení je až dílem Italů, kteří během své vlády strhli nepůvodní turecké přístavby a provedli četné rekonstrukce. Ulička se vyznačuje četnými gotickými prvky, krásnými erbovními štíty, římsami a chrliči. Prohlídka interiérů johanitských hostinců není možná. Sídlí zde různé kanceláře správy památkové péče a také francouzský a italský konzulát.

Palác velmistrů

Město Rhodos

Rytířská ulice ústí na náměstí Platia Klevoulou, kde se nachází vchod do paláce velmistrů. Palác velmistrů stojí na nejvyšším místě Starého města. Obrovská budova se vypíná nad přístavem Mandraki a díky svému cimbuří a rohovým věžím působí zdaleka jako mohutná pevnost. Ve své dnešní podobě je palác dílem Italů, kteří jej v letech 1937 až 1940 nechali vybudovat na ruinách paláce z éry johanitů. Z toho po několika ničivých zemětřeseních a výbuchu skladu střelného prachu v roce 1856 zbyli jen ruiny. Při rekonstrukci vnějšího vzhledu se vycházelo z historického vzoru, vnitřní prostor byl však již podřízen funkcím, kterým měl interiér sloužit - jako správní a obytné sídlo italského guvernéra.

Město Rhodos

K výzdobě paláce Italové použili celou řadu uměleckých děl přivezených z ostatních ostrovů souostroví Dodekanesos. Na okraji impozantního nádvoří (40 x 50 metrů) stojí osm pozdně helénistických soch pocházejících z ostrova Kos. V prvním patře zdobí interiéry četné mozaiky z pozdně helénistického, římského a raně křesťanského období. Ve druhém sále prvního patra najdete sádrovou kopii proslulého sousoší Laokoona a jeho synů. Sousoší zachycuje trojského kněze Laokoona a jeho dva syny ve chvíli, kdy jsou napadeni a zardoušeni dvěma mořskými hady. Ty na ně vyslala bohyně Athéna, protože varovali obyvatele Troje před přijetím trojského koně. V přízemí paláce můžete shlédnout dvě výstavy. Jedna z nich líčí život na Rhodosu za vlády johanitů. Druhá informuje o každodenním životě na ostrově v antické epoše.

Věž s hodinami (Roloj)

Stavba pochází z roku 1851 a z jejího vrcholu je krásný výhled na Staré město

Mešity a turecké lázně

Město Rhodos

Růžově natřená Süleymanova mešita dostala jméno podle sultána, který dobyl Rhodos v letech 1522 - 1523. Byla však vybudována teprve v 19. století. V současnosti se mešita restauruje.

Mešita Mustafy Paši a turecké lázně dominují náměstí Platia Arionos. Mešita pochází z druhé poloviny 18. století. Patří k ní také nádrž na rituální koupel a turecké lázně z 18. století.

Restaurovaná měšita Redžaba Paši z roku 1588 se nachází na náměstí Platia Dorieros. Mešita Ibrahima Paši z roku 1531 je jediná islámská svatyně ve Starém městě, kterou rhodští muslimové využívají k bohoslužbám. Malá mešita Aga je orientována přesně k hlavní muslimské svatyni v Mekce.

Kostely

Město Rhodos

Uličkou Odos Fanouriou se dostanete k byzantskému kostelíku Agios Fanourios z 9. století, takže je zřejmě nejstarší svatyní ve městě. Fresky v interiéru pocházejí z 13. až 15. století, ale jsou pokryty vrstvou sazí a nelze je téměř rozeznat. Zbytky gotického kostela Panagia tou Bourgou z 15. století najdete v ulici Odos Pindarou. Zachovaly se tři apsidy a v boční kapli je patrná gotická žebrová klenba.

Židovská čtvrť a synagoga

Město Rhodos

Když obsadili v roce 1943 Rhodos Němci, obývali Staré město převážně židé. V historickém centru patřilo židovské komunitě přes sedmdesát procent domů. Jejich předci se zde usadili poté, co je v 15. století z křesťanského Španělska vyhnali katoličtí králové. V červnu roku 1944 však všech 1670 židů odtransportovali Němci do koncentračního tábora v Osvětimi. Holocaust jich přežilo 151 a jen 2 se na Rhodos vrátili.

Do židovské čtvrti vede z náměstí Platia Ippokratous široká ulice Odos Aristotelous lemovaná obchody a kavárnami. Další náměstí Platia Martiron Evrion (náměstí Hebrejských mučedníků) připomíná občany města, kteří zahynuli v Osvětimi. Odtud vede ulice Odos Dosiadou, kde je pro návštěvníky přístupná synagoga Kahal Shalom. Synagoga byla postavena v 16. století a za mezinárodní pomoci byla restaurována. Ve vedlejší budově jsou vystaveny historické fotografie ze života rhodské židovské komunity v předválečném období.

Přístav Mandraki

Město Rhodos

Přístav Mandraki sloužil v antickém období jako rhodský válečný přístav. Stejně tomu bylo i za johanitů. Molo dlouhé 400 metrů, které pochází již z antické epochy, chrání přístav od otevřeného moře i dnes. Na molu stojí tři větrné mlýny z 15. století, a úplně na špičce leží pevnost Agios Nikolaos, vybudovaná v letech 1464 až 1467. Její mohutná kruhová věž má v průměru přes 17 metrů.

Vlevo a vpravo od dnešního vjezdu do přístavu stojí na štíhlých sloupech plastiky zobrazující erbovní zvířata Rhodosu. Jsou to Elafos (jelen) a Elafina (laň). Právě nad tímto vjezdem do přístavu měl stát ve 3. století př.n.l. legendární rhodský kolos - jeden ze sedmi divů světa - se široce rozkročeným nohama a s pochodní v ruce. Obyvatelé Rhodosu měli dát bronzovou sochu boha Helia (36 metrů) zhotovit jako poděkování za to, že v roce 305 př.n.l bez úhony přečkali obléhání města. Pro toto tvrzení však neexistují žádné důkazy, protože pozůstatky této sochy nebyly nikdy nalezeny.

Nové město v okolí přístavu Mandraki

Město Rhodos

Nejdominantnější budovou v této části města je Nea Agora - Nová tržnice, kterou nechali postavit Italové. Čelní strana šestiboké stavby s velkým nádvořím uprostřed se otevírá arkádami a branou s kupolí k přístavu mandraki. Pod arkádami se nacházejí drahé cukrárny a restaurace.

Široká pobřežní ulice mezi tržnicí Nea Agora a mešitou Murada Reise je lemována stavbami z období italské okupace. Stojí tu Národní banka, hlavní pošta, radnice a Národní divadlo. Pravou stranu ulice zaujímá kostel Evangelismos a guvernérský palác s podloubím a novogotickými okny. Pobřežní ulice končí u tureckého hřbitova s mešitou Murada Reise. Pod eukalypty a palmami tu jsou schovány náhrobky s arabskými nápisy.

Na severozápadní špičce města Rhodos najdete budovu Akvária, kterou také nechali postavit Italové. Ve vodní nádrži, která dnes již neodpovídá dnešním potřebám, je zastoupena pestrá fauna Středozemního moře.

© 2007 Tripidipi.cz - Péťák (Email na Péťáka)
Zajímavé tipy:
Archeologické muzeum najdete v bývalém řádovém špitálu z 15. století
Jako Byzantské muzeum dnes slouží chrám Panagia tou Kastrous.
V prvním patře jedné bankovní budovy na náměstí Platia Simis se nacházejí výstavní prostory Městské galerie, která představuje jednu z nejkvalitnějších sbírek moderního řeckého umění v zemi.